10. Kapitola

   Se Sandy jsme se sešli o hodinu později opět 
   v parku a vyrazili společně na místo kde 
    se workshop konal. Měla jsem z toho trochu 
    smíšené pocity. Napůl jsem chtěla skákat 
    radostí ale také jsem byla nervozní. 
     
    Po hodině jsme došli k budově kde se workshop 
    konal vešli jsme dovnitř a všude byla spousta
    lidí a všchni se na nás najednou otočili a pak si 
    zase zklamaně hleděli svého. Evidetně si mysleli 
    že já a Sandy jsme Larry a Laurent. Sedli jsme si 
    kam se dalo a čekali. Všichni byli z toho čekání 
    dost netrpěliví a všichni čekali kdy už Larry s 
    Laurentem konečně přijdou......  
    
    .............. 

    Asi po deseti minutách opravdu přišli. 
    Larry vešel jako první a Laurent šel hned za ním 
    Velmi mě zaujal medvídek kterého měl Larry 
    v kapse. 

                        

    Nemohli si mě se Sandy všimnout protože 
    vešli vchodem který byl na opačné straně 
    sálu: 

 ,,Já jsem Larry a tohle je můj brácha Laurent. řekl 
   s úsměvem. 
   Workshop má bohužel jen 75 minut takže začínáme. 
   Takže teď se prosím rozdělte na dvě poloviny. 
    Larryho skupina na pravou stranu a moje 
    polovina na levou stranu. řekl Laurent. 
     
    ......... 

    Larry pustil hudbu a ukázal nám choreografii
    kterou s námi následně secvičí. Bylo to úžasné 
    ho sledovat jak se každým svým pohybem nebo 
    cukem trefoval do rytmu té písně. Byla to píseň
    Partition od Beyoncé! Zbožňuju Beyoncé. Sledovala 
    jsem každý jeho pohyb. Sandy se ke mně naklonila 
    a povídá: 

 ,,To je dost dobrý. 
    Je to úžasný. odpověděla jsem jí. 

    Sledovala jsem Larryho s naprosto
    zatajeným dechem pootevřenou pusou
    a vykulenýma očima. Poté co Larry skončil 
    se usmál a povídá: 

 ,,Takže můžem? zeptal se nás. 
   Jasně. odpověděli jsme nadšeně. 
   Fajn...5,6,7 eee-ka-ka-ka,eee-pa,pa,pa, 
   eee pjaaaau,zastavit,dolu. Okey? řekl. 
 
   Takhle jsem si to rozhdně nepředstavovala. 
    Vůbec mi to nešlo. Na poprvé. Ale poté 
    jsme to ještě párkrát zopakovali a já 
    se začala chytat. 
  
    O 45 minut později....
   
 ,,Tak teď se napijte a za 10 minut pokračujem." 
    řekl Larry a opřel se o zrdcadlo čelem k nám. 


                     

   ....... 

 ,,Já tomu pořád nevěřím. řekla Sandy radostně. 
   No a nechceš jít za Larrym? zeptala jsem se jí. 
   To jo ale podívej se kolik je u Larryho lidí i u 
   Laurenta je soustu lidí. řekla trochu zklamaně 
   ale měla stále radost. 

   Po  pár minutách mi přišla SMS-ka od Jaye: 

 ,,Ahoj Paris Sandy má narozeniny. Nevadilo by 
   ti kdybychom pro ní uspořádali oslavu jako 
   překvapení u tebe doma? Jay. 

  A pak jsem si přečetla druhou: 

,,Ahoj dnes přespím u Alexe. Prince přespí 
  u kamaráda a Blanket je doma. Buď 
  hodná. Mám tě ráda máma. 

  Pak už jsem jen napsala Jayovi  
  Ok a kde najde klíč od domu. 

  Potom nás Larry opět svolal.

,,Takže do konce worshopu zbývá posledních 
   20 minut takže si to sjedeme celé s hudbou 
   a pak se podíváme na sestavu mého bráchy. 
   Nebo chceš jít první Laurente? otočil se na svého 
   bratra. 
   Ne. My si počkáme. řekl Laurent. 
 
   Fajn takže to sjedeme celé pomalu a 
   poté s hudbou. Okey? řekl.
   Jasně. odpověděli jsme.
   Okey...5,6,7 a eee-ka-ka-ka-ee-pa-pa-pa.... 
   (celá sestava ve videu) 
   
   https://www.youtube.com/watch?v=Vbiftet9QVY 

   Potom jsme se prohodili s Laurentovou skupinou, 
   posadili se a sledovali je.  

 ,,Můžeme rovnu s hudbou? zeptal se Laurent. 
   Jasně. odsouhlasila skupina. 
   

                     
               

   Laurentova skupina zde... 

   https://www.youtube.com/watch?v=6-XJZ_gHIsk 

   

   .......

,,Takže chtěli bychom vám moc moc moc poděkovat 
   za to že jste dnes přišli a doufáme že jste si
   to dneska užili tak jako my.řekl Larry. 
   Byli jste skvělí. Opravdu skvělí. řekl Laurent uznale 
   a i s Larrym nám zatleskali.  
   Milujem vás. řekl Larry. 

   Všichni jsme jim zatleskali a potom se všichni nahrnuli 
   kolem nich s tím že chtějí fotku. 

,,Ach jo už zase se k nim nedostanem. řekla sklesle Sandy. 
  A nechceš to alspoň zkusit? pobídla jsem jí. 
  Je to k ničemu ale dobrá. řekla a my se šli prodrat 
  k Larrymu s Laurentem. 

  Přes ty lidi se nedalo dostat ze všech stran se na nás 
  ozývaly jen nadávky a všichni nám říkali ať se necpeme. 
  Když nás se Sandy vytlačili z chmlu a my do sebe narazily 
  řekly jsme si že to nemá cenu.
   

   .........  

,,Sandy zapomněla jsem si tam tašku. řekla jsem po tom 
  co jsme se Sandy opustily budovu.
  Okey....tak já počkám tady. řekla. 

  Když jsem se vrátila do sálu vzala jsem tašku a chvíli 
  se dívala na všechny ty holky jak se fotí s Larrym i 
  Laurentem a postupně šťastně odchází. Přemýšlela
  jestli se k nim neskusit dostat ještě jednou. 

  ,,Teď nebo nikdy"  řekla jsem si a opět se vrhla do davu.

   Šlo to těžce. Opravdu těžce ale s pomocí 
   někoho se mi to podařilo.

   Larry..... 

 ,,Prosím vás ustupte o kus dál ať je tu prostor." snažil 
    se Laurent uklidnit dav. 
    

    Já si všiml dívky která se snaží procpat k nám tak 
    jsem jí vzal za ruce vytáhl k nám. Byla to Paris: 
    
  ,,Díky. řekla. 
    Není zač. řekl. 
    Myslíš že je nějáká možnost že by se sem dostala 
    Sandy?" zeptala jsem se ho. 
    
    Zamyšleně se podíval na dav a ptom odpověděl: 
  ,,Nemyslím si."   
    
    To je škoda...a máte dneska ještě něco na práci? 
    zeptala se. 
    Myslím že ne. řekl. 
    A nevadilo by vám kdybyste přišli na Sandynu 
    oslavu? zeptala jsem se. 
    To asi ne. A v kolik tam máme být? zeptal se.
    No teď je půl šestý tak co třeba v....sedm? 
    Okey. Tak jo. řekl. 
    Tak se tam uvidíme. řekla jsem. 
    Fajn. řekl a usmál se. 

    Prorvala jsem se davem a když jsem stála 
    mimo dav všimla jsem si medvídka na 
    kterém stála jedna z fanynek. Byl to 
    ten stejný medvídek kterého měl Larry 
    v kapse. 

                              

   Medvídka jsem sebrala a dala si ho k sobě 
   do tašky. 
   
   ......... 

,,Paris kde jsi tak dlouho? ptala se mě Sandy 
  po tom co jsem vyšla z budovy. 
  Promiň Sandy já tu tašku nemohla najít. omluvila 
  jsem se. 
  V pohodě. řekla. 
  A chceš ještě někam jít nebo chceš jít domů? zeptala 
  jsem se. 
  Noo....Asi bysme mohli jít domů. řekla. 
  Fajn. řekla jsem a my šli domů....

  Pokračování příště..... :) 

  Wendy