Kapitola 5.

,,Tak kdo z vás to byl?!" řekla a koukala na nás. 
   My jsme všichni mlčeli. 
 
   Paris.... 

  No to né! Snad si nás nevšimla.Modlila jsem se  
  
  Najednou se ovala rána křupnutí: 

,,To né praskl mi display. řekla Rita. 
  Mohu? řekla učitelka a natáhla ruku směrem 
  k Ritě která jí mobil dala. 
  Vypadala velmi smutně a zklamaně. 
  No tohle! Vy tu máte správné odpovědi!  
  To je podvod! vybuchla učitelka vzteky. 
  Rita koukala jinám. 
  Máte za 5! řekla a vzala jí test. 
  Hmmm..... zamumlala Rita ustaraně. 
  A to není všechno......po vyučování se hlaste 
  u řiditele. řekla a usedla ke stolu. 

  Já jsem v rychlosti opsala řešení z sms-ky 
  a začalo zvonit: 

  Odevzdejte testy! řekla učitelka. A my jí dávali 
  testy na stůl. 
  

  Sedla jsem si na hřiště a chvíli se jen tak rozhlížela 
  po chvíli si přísedl Jay: 

                

  ,,Ahoj Paris. řekl a přisedl si. 
    Ahoj Jay. řekla jsem. 
    Potřebuju pomoc. řekl. 
    Vážně a s čím? zeptala jsem se. 
    Úkol z fyziky. řekl a z tašky vytáhl sešit.
    Vždyť je to jednoduchý....tak ukaž." řekla jsem. 
    
    Začala jsem to Jayovi postupně vysvětlovat..... 

    ............ 

    O chvíli později.....

  "Takže teď už to chápeš? ujišťovala jsem se. 
    Jo....díky....jsi skvělá. řekl a zavřel sešit.
    Není zač. řekla jsem. 
    
   Přišla Rita..... 

 ,,Kleris je to tvoje vina! začala. 
   Nevím o čem to mluvíš? nechápala jsem. 
   Je to tvoje vina že se mi rozbil telefon! pokračovala. 
   Moje vina? Vždyt sedím o několik míst dál než ty.
   řekla jsem.
   To je mi jedno! Budeš mít se mnou peklo!
   řekla a naštvaně odešla. 
   
  ............ 

  ,,Co to mělo být? divil se Jay.  
    Nic....prostě mě nemá ráda. řekla jsem. 
    Aha. A to ti to nevadí? divil se. 
    No....vlastně už jsem si zvykla. řekla jsem. 
    No a co když kvůli tomu budeš mít problém? divil se. 
    Kvůli čemu? Já nic neudělala. řekla jsem. 
    to máš pravdu. řekl. 
    Nevím co jí na mě vadí? řekla jsem. 
    Já taky ne. řekl Jay. 
    
    Začal mi zvonit telefon: 

  ,,Halo? řekla jsem. 
    Ahoj Paris. Tady Max. řekl 
    Co potřebuješ? zeptala jsem se. 
    No nic jen že jsme i s Princem a Blanketem u školy 
    tak jestli nechceš jet s námi. zeptal se. 
    Ne.....ja půjdu pěšky. řekla jsem. 
    Dobrá tak zatím. řekl. 
    Ahoj." řekla jsem a hovor ukončila. 
    
   ,,Kdo to byl? vyzvýdal Jay 
     Nikdo....jen Max náš bodyguard 
     chtěl vědět jestli už nechci jet domů. řekla jsem. 
     Aha. No mohli by jsme pomalu jít. řekl. 
     Tak jo. řekla jsem. 

    Šli jsme asi půl hodině jsme zastavili u našeho 
    domu: 

               

 ,,Tak jsme tu. řekla jsem a my zastavili. 
   Tohle je tvůj dům? divil se Jay. 
   Jo. řekla jsem. 
   To je super! žasl. 
   Chceš jít dál? zeptala jsem se ho. 
   Jo jasně. řekl a my šli dovnitř. 
   
  ........... 

  ,,Ahoj. Jsem doma! zakřičela jsem do chodby.  
    Ahoj Paris. ozvalo se z obývacího pokoje. 
    Je tu Jay. řekla jsem a matka přišla za námi. 
    Ahoj Jay. řekla. 
    Dobrý den. řekl. 
    Máte hlad? zeptala se. 
    Nooooo..... pokrčila jsem rameny a podívala 
    se na Jay. 
    Já mám docela hlad.......ale nechci
    nějak obtěžovat. řekl. 
    Ale vůbec neobtěžuješ....buď tu jako doma. 
    řekla matka. 
    Dobře....Děkuju. řekl usmál se. 

   Šli jsme po schodech nahoru. 

   ............ 

  Jay se celou dobu udiveně rozhlížel
  všude kolem: 

 ,,Coje? zeptala jsem se ho. 
   Nic....jenom je to tady tak...neskutečný. 
   řekl. 
   Jak to myslíš? divila jsem se. 
   Je to tu super. řekl. 
   To je fajn. řekla jsem. 
   Byl by to sen....pozvedl ukazováček. 
   Ale jenom pokud by tu bylo soukromý kino. 
   Myslíš tohle kino?" řekla jsem s úsměvem
   a otevřela dveře. 

                      
   
    Vešli jsme dovnitř a já čekala jak Jay zareaguje: 

  ,,To je.....ne! řekl a nevěřícně kýval. 
    Jo je. potvrdila jsem. 
    Ne.....není. řekl. 
    A proč ne? divila jsem se. 
    Jedna věc tu chybí...... nedořekl. 
    Stroj na popcorn je v pravém rohu támhle vidíš? 
    skočila jsem mu do řeči.  
    Tak je ted už to je sen. řekl. 
    Není. řekla jsem.  
    Štípni mě. řekl naprosto vážně. 
    Ne....to nemůžu. řekla jsem. 
    Ne vážně...Paris štípni mě. řekl vážně a nátáhl proti 
    mě ruku. 
    Dobrá. šla jsem a štípla ho. 
    Super díky. řekl a běžel ke stroji na popcorn. 
    
    Já se musela smát a tak jsem si sedla na sedadlo 
    a potichu se smála. 

    ......... 

    Paris? zeptal se Jay když už se
    nějakou dobu snažil stroj zapnout. 
    No? otočila jsem hlavu jeho směrem. 
    Jak se to zapíná prosim tě. zeptal se. 
    Musíš zmáčknout ten čudlík úplně vpravo. 
    ......Jo mám. zmáčkl čudlík potom už se sálem 
    rozléhalo praskání popcornu. 

    Po chvíli si Jay přisedl i s popcornem ale díval se 
    zamyšleně věděla jsem na co myslí: 

 ,,Pití je hned vedle. řekla jsem. 
   Co? divil se. 
   Přemýšlíš nad tím kde je pití. řekla jsem. 
   Nooo.....jo....ale jak to víš. vykulil na mě panenky. 
   Typ. řekla jsem a s úsměvem pokrčila rameny. 
   On jen uznale zakýval hlavou. 
   Já se usmála.  
   Chceš taky pití? zeptal se. 
   Jo díky. řekla jsem. 
   A jaký? zeptal se. 
   Hmmmmm.....třeba Colu. řekla jsem. 
   Fajn. řekl a šel pro pití. 
   
   Jayovi začal zvonit telefon: 

 ,,Ano? řekl.
   ........... 
   Ahoj. řekl.
   ........... 
   U Paris. řekl.
   ........... 
   Jacksonové. 
   ...........
   Odtud je to jen kousek. řekl. 
   ........... 
   Neboj se mami. řekl. 
   ........... 
   Zatím ahoj. řekl a zavěsil.
   

  Po chvíli mi donesl pití: 

 ,,Nemáš doma průšvih nebo tak?
   ujišťovala jsem se. 
   Ne....vždyť nejsem ani tak daleko 
   asi jen deset minut pěšky odtud. 
   Vážně? To jsem nevěděla. řekla jsem. 
   No jo. Řekl. 
   No.....mohli by jsme si něco pustit.
   navrhla jsem. 
   To je dobrej nápad....ale co? zeptal se. 
   V pokoji mám nějaký filmy. řekla jsem. 
   A jak je to daleko? zeptal se. 
   Hned vedle. řekla jsem.
   Super tak jdem. řekl a my šli vybrat film.  

   ........... 

                        
   
   U mě v pokoji......
   
  ,,Páni to je tak..... hledal to správné slovo. 
    Růžový? doplnila jsem ho. 
    Jo to jo.....Asi máš hodně ráda
    Franciii? Co? zeptal se a
    díval se na skříň. 
    Paříž jo.......ale francouzštinu ne!
    zdůraznila jsem. 
    On se pousmál: A co kdybych tě doučoval? 
    Co že? divila jsem se. 
    Jasně. Já ti budu pomáhat s francouzštinou 
    a ty mě s fyzikou. řekl a pokčil rameny. 
    Dobře.....tak jo. Super. řekla jsem. 

    ........ 
  
                          

   Chris Brown je dobrej. řekl Jay a koukal 
   na plakát co visel na zdi. 
   Jo to jo. řekla. 
   Usher.....hmmmm jo jo ten je nejlepší. řekl
   a podíval se na plakát vedle. 
   Posloucháš ho? zeptala jsem se ho. 
   Jo. Moc rád bych se s ním setkal. řekl.  
   Hmmm.....to by se dalo zařídit. řekla jsem. 
   Vážně?! řekl a prudce se otočil. 
   Jo...... řekla jsem.  
   To je nemožný. řekl. 
   Je to možný. řekla jsem. 
   Neni. řekl. 
   Vážně.....dá se říct že je to můj hoooodně
   nevlastní strejda. řekla jsem. 
   Jasně. řekl ironicky. 
   Ty mi nevěříš že ne? zeptala jsem se. 
   Promin.....ale ne. řekl. 
   Fajn. řekla jsem. 
   
   .............

   No....a co si chceš pustit? zeptala jsem se. 
   No....to nevím. Třeba tohle. řekl a ukázal 
   na jedno DVD. 

                            
  
   O 3 hodiny později...... 

   To byl skvělej film. řekl Jay nadšeně.
   Jo to jo. řekla jsem.
   Kolik hodin? zeptal se.
   Nooo.....deset. řekla jsem.
   Aha.....tak to už budu muset jít. řekl.
   Dobře tak já jdu s tebou. řekla jsem  
   a my šli do haly.
   
   ..............

  ,,Fajn tak díky.....bylo to super. řekl nadšeně.
    To jo. Fakt mi nevěříš? zeptala jsem se ho. 
    Dokud nejsou důkazy tak....ne. řekl s úsměvem. 
    Dobře tak ahoj zítra. řekla jsem, úsměv jsem
    mu opětovala a šla zpátky dovnitř. 

   
     Je to docela dlouhé a tak to ukončím.....  prominte 
     ale já nemohla přestat psát......  Tak pokračování
     PŘÍŠTĚ.....   Wendy.....