šli jsme po ulici a hledali nějakou cukrárnu když v tom do mě Sandy šťouchla a povídá:
,,Hej Paris.....vidělas ho? řekla. Koho? divila jsem se. Toho s tím afrem. řekla. Ne neviděla. řekla jsem. Mohl to být Larry.......nebo možná Laurent...... Sandy. řekli kluci jednohlasně otráveně. Co je? ptala se jich. Nic. řekli všichni tři ironicky. Dobrá. řekla Sandy.
Po pár minutách jsme došli k cukrárně a šli si dát zmrzlinu. Měla jsem hroznou chuť říct Sandy že jsem se s Les Twins už setkala ale nechtěla jsem se vytahovat. Tak jsem si řekla že jí to povím později.......
Zrovna jsme byli s mým bratrem Laurentem na hip - hopovém mezinárodním tanečním šampionátu v New Yourku. Ale teď už jsme nebyli duo teď jsme soutěžili každý sám za sebe ale ikdyž jsme byli s Laurentem proti sobě tak jsme se navzájem podporovali. Pořadatel přišel na podium aby řekl pár slov:
,,Takže chci vám všem jen říct že tím že jste se dostali až sem jste se dostali velmi daleko. každý z vás co tu teď stojíte jste výjmeční tanečníci. Tak jdeme se podívat na výsledky.
......
Nejlepsí dvě dua jsou......Magic Freaks (USA) a Les Twins (FRANCE) potlesk. řekl a všichni opět tleskali. Teď se budou losovat jména jak půjdete proti sobě. řekl a sáhl do kšiltovky s našimi jmény. .......v první kole se proti sobě utkají....Larry z dua Les Twins (FRANCE) a.....J Boggie z dua Magic Freaks. Hodně štěstí. řekl,ustoupil o pár kroků dozadu a ukázal Djovi aby pustil hudbu.
Vzal si flašku a roztočil ji aby se rozhodlo kdo začne - začít měl můj protivník. Během toho co můj protívník tančil Laurent stál celou dobu za mnou. Cítil jsem to. Boggieho jsem celou dobu zadumaně sledoval. Když mě Laurent poklepal na rameno říká:
,,Larry.....sleduj ho vidíš? Je úplně mimo rytmus. řekl. Vidím. řekl jsem. Víš co to znamená? zeptal se mě. Že je hluchej? řekl jsem to první co mě napadlo. On se pousmál a řekl: Možná....ale to jsem říct nechtěl. Chtěl jsem říct že ho snadno porazíš. dodal mi sebevědomí. To jo." řekl jsem.
Larry jeď! zakřičel do mikrofonu moderátor. Jdi do toho. řekl Laurent poplácal mě po zádech, já šel do prostřed podia aby mě všichni viděli a začal jsem tančit tak nejlépe jak jen jsem v tu chvíli dokázal.
Chtěl jsem být lepší. Ale ne kvůli boggiemu...ten mi starosti nedělal. Koutkem oka jsem koukal Laurenta a viděl jsem ho jak mě sleduje. Proto jsem nechtěl udělat žádnou chybu. Chci být lepší než on a to i přes to že byl teď jen divák. Chtěl jsem mu dokázat že jsem nejlepší.
(klikni) (klikni)
Potom co jsem dotančil nás obodovali a já jsem měl 95 bodů ze sta možných!
Potom nás moderátor vzal ba s Boggiem za ruku:
,,Poroto prosím o vyhlášení vítěze. .......... .......... ........... Larry! Les Twins FRANCE! řekl potom co mou ruku zvedl do vzduchu. Laurent měl opravdu radost!
.........
,,Tak jdeme do finále. řekl moderátor. Poslední kolo začíná.......teď!" řekl moderátor a opět o kus ustoupil.
Laurent mi chvíli naznačoval abych začal ale já trval na tom že chci být druhý. On vzal pet lahev a tu roztočil......
.........................
James ve věznici...........
Seděl jsem na samotce. Na místě kde jsem trávil většinu času. Na samotku vás dají jen tehdy pokud děláte bordel a nebo se chováte jako šílenec. Já jsem spíš druhá možnost ale když jste ve vězení tak dřív nebo později se stejně poperete nebo uděláte nějakou tu scénu to k tomu prostě patří. Vůbec netuším jak jsem tu dlouho ale ta tma s tím tichem už mi pěkně leze na nervy. Najednou jsem zaslechl odemikání dveří:
,,Tak co? Už ses uklidnil? řekl dozorce a posvítil mi baterkou do očí. To je dobrý.....mě se tu docela líbí. řekl jsem sarkasticky. Budu to brát jako ano." řekl dozorce a potom mě s pomocí jiného dozorce vysvlékli ze svěrací kazajky.
Poté mě odvedli do mojí cely.
Rozhlédl jsem se po místnosti a poté si lehl na postel. Bylo to o něco málo lepší než předtím ale asi jen v tom že jsem se mohl volně hýbat.
Ach kéž bych se odtud nějak dostal. říkal jsem si stále dokola.
.....................
Seděli jsme v cukrárně jedli zmrzlinu a povídali si. Kromě toho že Sandy má ráda Les Twins jsem se také dozvěděla že Jason hraje na kytaru a Dave vytváří vlastní hudbu pomocí svého notebooku. Jason také říkal že by chtěl být jednou slavný zpěvák a psát vlastní texty. Dave by mu chtěl vytvářet hudbu. Sandy by si prý přála pomáhat a jednou si založit nadaci na pomoc chudým:
,,Paris řekni nám taky něco." řekl Jason. Ale já nevím co. řekla jsem. Co tě baví, co máš ráda, čím chceš být,nějaký cíle do budoucna třeba. řekla Sandy. No....dobře. začala jsem. Baví mě hudba,mám ráda a do budoucna chci být.......herečkou. řekla jsem. Počkej,počkej,počkej.....jsi si jistá že chceš být herečkou nebo zpěvačkou? divil se Dave. Naprosto....protože zpívat ani neumím. řekla jsem. A co když ano. řekl Jay. I kdyby tak si myslím že na to nemám protože jsem hrozně stydlivá osoba. řekla jsem. To se dá ale překonat. řekl Jason. Snad časem. řekla jsem a usmála se. Kolik je hodin? zeptala se Sandy. Jsou.....tři. řekl Jay potom co se podíval na hodinky. Tak to už budu muset jít. řekla jsem. Vážně? divili se všichni. Jo už mám totiž něco domluvené. Ale dneska to bylo moc fajn. Doufám že to někdy zopakujeme. řekla jsem. Jasně. řekla Dave. Tak zatím se mějte. řekla jsem a odešla. Ahoj Paris. slyšela jsem za sebou.
............................
Po skončení soutěže v autě......
,,Já jsem vyhrál.....já jsem opravdu. radoval jsem se při pohledu na tažku s cenami. Jasně když jsem tě nechal vyhrát. řekl Laurent ale posledních 5 slov zamumlal tak abych je neslyšel. To jsi neudělal! řekl jsem důrazně. On se jen smál a kýval. Nevěřím. řekl jsem. Věř. řekl. Nevěřím. stál jsem si za svým. Když myslíš. ustoupil.
Po dvou hodinách jsme dojeli k parku kde jsme se měli s Paris ve 4 hodiny sejít:
Vidíš někde Paris, protože já jí nikde nevidím. řekl jsem. Je támhle. řekl a ukázal na dívku která utíkala přímo k nám:
,,Tak jsem tady. řekla Paris celá zadýchaná. Ahoj Paris. řekl jsem. Jdeš pozdě! Slyšíš?! O půl hodiny! řekl Larry. Vážně já myslela že jsem tu přesně. řekla překvapeně. Ne....jsi tu přesně. Larry měl by sis už konečně přeřídit ty hodinky. řekl jsem mu. Fajn. řekl.
..........................
Larry......
Šli jsme po ulici a povídali si. Paris nám vyprávěla o sobě o jejím slavněm otci o tom jak to měla složité díky slávě jejího otce a taky o tom jak se její život změnil. Mluvila možná trošku moc ale to nevadilo teda alspon ne mě. I když musím říct že mě upřímě trochu překvapilo že ve škole nemá kamarády:
,,To není možný! Neni to mžný! zdůrazňoval Laurent. Vážně. Je to pravda. odpověděla Paris. Není! trval si na svém Laurent. Ale opravdu. říkala mu Paris též jsem se vložil do jejich debaty. Souhlasím s Laurentem musí být alspon jeden člověk. řekl jsem. Vlastně je. Jmenuje se Jay. řekla. No tak vidíš. řekl jsem. Dneska jsem se seznámila i s jeho kamarády ale ti na naší školu nechodí. řekla. Aha to je škoda. řekl Laurent. No ale Jay má super kamarádku která vás oba šíleně zbožnuje. řekla zaujatě. Aha. řekl Laurent a mrkl na mě. Hrozně by si přála se s vámi setkat a zúčastnit se vašeho workshopu. řekla. A ty? zeptal se jí Laurent. Co já? nepochopila otázku. Ty bys taky chtěla náš workshop? zopakoval jsem otázku. No.....upřímě.....jsem na tanec opravdu dřevo...ale asi bych šla. řekla popravdě. Zkusíme se zeptat našeho manažera jestli nemá dva lístky. řekl jsem. Ale Larry vždyť ten workshop je už pozítří. řekl Laurent. To nevadí......zkusit to můžeme. dával jsem Paris naději. Vážně by jste to zkusili nějak zařídit. řekla Paris a úplně se rozzářila. Hele nic ti neslibuju ale kdyby se náhodou dva lístky našli tak ti zavolám. Dobře. Nemá někdo z vás fix a něco na co bych vám mohla napsat moje číslo? zeptala se. Já mám jen fix. řekl Laurent. Můžu si ho pujčit? zeptala se. Jistě. řekla fix jí podal. Dej mi ruku. řekla a já jsem natáhl pravou ruku směrem k ní. Ona mi na ní napsala její telefon. Díky. řekl jsem. Už budu muset jít. řekla. Tak ahoj. řekli jsme oba. Ahoj a děkuju. řekla a odešla.