Napsal Wendy(») 14. 8. 2012 v kategorii Mé básně, přečteno: 554×
Básnička je pro Jeanu a Monču...
Tento muž když chce se mu tak štěstím brečí oči přikryje si rukou a brečí. Potom vyskočí a veškeré slzy zmizí mu z očí.
Tento muž měl pohled malého kluka po kterém se sápala každá lidská ruka. Tento muž rozdával lásku v pondělí a ve středu a bylo vzácné vidět ho chodit popředu.
Tento muž byl anděl s andělskou tváří jako světlo které i v té největší tmě září. Ty jsi mé světlo na konci tunelu má spása a vždy když tě ve snech vidím mé srdce jásá.