Mj povídka - Zázrak ze školních lavic

  Bylo krásné letní prázdninové odpoledne
  a já Jennifer se svími dvěma kamarádkami 
  Kate a Britney jsme se zrovna opalovali. Potom jsme šli
  na nákupy a než jsme stihli projít všechny obchody
  byl večer.
,,Tak ahoj Jenn uvidíme se zítra ve škole.
  Ahoj holky." řekla Kate.
  Když jsem přišla dala jsem si večeři,dala si sprchu a šla spát.
 
  Druhý den jsem si dala s holkama sraz a šli jsme do školy.
  Seděli jsme v lavicích a učili se už byl skoro konec hodiny
  když do třídy přišel nějáký kluk. 
"Tak třído tohle je Michael náš nový student."řekla učitelka. 
  Chvíli jsme na Michaela koukali. Mike se potom posadil 
  a hodina skončila. Všichni jsme si povídali až na Mika. 
                                             
                                    
  
   Když skončila hodina tak všichni odešli domů.
   Mike jen tak seděl na schodech a měl podepřenou
   bradu. 
 "Není lehké být tu nový co? řekla jsem a sedla si vedle Mika.
   To není. řekl Michael sklesle.
   Já jsem tu před dvěma lety byla taky nová takže vím
   jaké to je. 
   Před týdnem jsme přijeli z malého města Indiana. 
   Aaaaaaa Indiana tam mám bratrance. 
   Vážně? 
   Vážně. řekla jsem a usmála se. 
   A jak....jak se vlastně jmenuješ? 
   Jsem Jennifer. 
   Moc mě těší Jennifer. 
   Nechceš se projít? 
   To je skvělý nápad."
    
   S Michaelem jsme se procházeli a povídali si. 
   Michael mi o sobě vyprávěl a já se málem ani 
   nedostala ke slovu ale to jsem ani nemusela. 
   Jeho povídání bylo totiš opravdu zajímavé. 

 "No a proč ses pořád někam stěhoval? 
   No protože víš já se svími bratry jsme založili
   hudební skupinu Jackson 5.
   To znamená že vy odzpíváte koncert a potom
   zase půjdeš do jiné školy?
   Já doufám že ne protože je tu opravdu krásně.
   To ano." 
                                         
                      

   Na proti nám šel nějáký muž a vypadal opravdu
   naštaně. 
  
 "Michaeli co tady děláš měl si být na zkoužce! 
   Promin Josephe já na to zapoměl. 
   Jak si mohl zapomenout! 
   Do auta hned!!! 
   Tak ahoj Jennifer rád jsem tě poznal. 
   Ahoj Miku uvidíme se zítra."
   
   Mike se pousmál a odešel s tím mužem do auta. 
   
   Když jsem přišla domů tak jsem odhodila tašku 
   a spadla na postel myslela jsem na Mika jak přísného 
   má otce nebo kdo to vlastně byl ten muž. 
 
 "Tak co Jenn jaký byl první školní den?
   Byl úžasný!
   Jo a proč?
   Ve třídě máme  nového kluka a je
   vážně užasný. 
   Tak to je skvělé." řekla máma a odešla.
   Já si zapla televizi a tam byl Michael 
   a jeho bratři. 
   
 "Co ted asi Mike dělá? napadlo mě. 

  Když jsem se vrátil šel jsem se svími bratry zkoušet. 
  Bylo to opravdu dlouhé když jsme konečně skončili. 
  Já si sedl a myslel na to jak jsem si s Jennifer povídali.
  Přišel ke mně Joseph.
"Michaeli za dva týdny odjíždíme do Německa. 
  Do Německa! Ale to nejde!
  Já se tě neptal já ti to oznámil takže se v té škole
  moc neseznamuj. 
  To ne já nikam nejedu! 
  Miku pojedeš a to je moje posletní slovo! 
  Ne nikam nejedu. 
  Michaeli nehádej se se mnou. 
"Klidně budu když budu chtít!"řekl jsem a naštvaně odešel.
  
  Sedl jsem si na postel a přemýšlel co budu dělat. 
  Nakonec jsem usnul.
   
  DALŠÍ DEN........
     
  Já vyskočila z postele a těšila se až zase uvidím Mika.
  Cestou do školy si holky povídali a já je vůbec nevnímala.

,,Jenn nad čím tak přemýšlíš? zeptala se mě Kate? 
  Nad ničím. 
  Vážně ne??? 
  Ne jenom nad Michaelem. 
  Kdo je to? 
  Ten nový student přece! 
  Jo tenhle. 
  Včera jsme si s Michaelem krásně popovídali.Byla to krása. 
  No Jenn neříkej že jsi se do něj zamilovala.
  To né!
  No já nevím chováš se něják divně. 
  Já jí na to raději nic neříkala a šli jsme šli do třídy.
  Do třídy vešla paní Milerová naše učitelka na hudebku. 
  Udělala si docházku. 
,,Michael Jackson! vykřikla když viděla Mikovo jméno.
  Ano tady. Mike se přihlásil. 
  Oooo Miku nechceš nám zatancovat?
  No já nevím řekl Mike a podrbal se na temeni hlavy. 
  Miku prosím. naléhala na
  Mike začal tancovat. Všichni jsme na něj koukali
  s vykulenýma očima. 
  Mike dotancoval a my jsme mu tleskali. 
  Miku jsi skvělý máš opravdu talent! 
  Posad se." řekla paní učitelka a Mike se posadil.
  Všichni jsme pořád na Michaela koukali. Bylo na něm
  vidět že se opravdu stydí.
   
  Po škole jsem si ho odchytla když šel domů.  
,,Ahoj Miku byl jsi skvělý.
  No...díky.        
  Miku co se děje?
  Ne nic.
  Vážně ne. řekl Mike a bylo ticho.
 
  Po chvíli se Michael zhluboka nadechl.
,,Fajm tak jo. Odjíždím.
  Odjíždíš?!
  Mike kývl 
  Ale vždyt jsi tu teprv druhý den.
  Já vím ale nemůžu s tím nic dělat.
  Takže....Takže se ted vidíme naposledy?