Mj-Povídka Den s Michaelem Jacksonem část 10

  Já se posadila a zahleděla se na obrázek který ležel na stolku.
           usnula. 
             Ráno jsem zapla televizi.  
          
 "Michael Jackson promluvil: Kéž bych mohl vrátit čas.
           

 Cože?! Tak ono ho to snad vážně mrzí. zarazila jsem se. Nemisli na něj a nesnaš se ho za žádnou cenu vyhledat. 
   
 O 5 dní později
 
 Pořád jsem nad tou větou uvažovala. z přemíšlení mě vyrušil zvonek
 "Kdo to může být? koukla jsem do kukátka a na druhé straně stál muž na kterého jsem    se snažila nemislet.
  Otevřela jsem dveře.
 
"Jestli zavřeš pochopím to,ale doufám že to neuděláš. řekl a skousl si ret.
  chvíli jsme na sebe koukali, potom jsem Mikovi ustoupila a pustila ho dál.
  Já se opřela o zed a čakala co se bude dít. Mike se rozhlížel po pokoji.
  
 "Máš to tu opravdu pěkné.
   Jo děkuju ale to není důvod proč si přišel nebo jo?
   Ne....není.
   A o čem si chtěl mluvit?
   O Lise.
   Ooooo tak o Lise! Přišel si mi oznámit termín svatby nebo už máte dítě?!
   Debbie prosím nech mě to vysvětlit.
  "Fajn. řekla jsem uraženě.
    Když jsi odešla tak tam přišla Lisa políbila mě já nemohl nic dělat....
    No vypadalo to trochu jinak.
    Debbie prosím!
    Promin.
    Potom jsi přišla ty a nenechala sis to ani vysvětlit.
   
    Já se posadila a nevěděla co mu na to mám odpovědět.
    Jen jsem seděla akoukala do země.
    Mike ke mě přišel a chytil mě za ruku.
   
  "Promin Miku to mi nedošlo.
    Začneme znovu? řekla jsem a pohlédla Mikovi do očí.
    Mike se usmál a objal mě.
   
       

      "Tak půjdem?
        Jo dobře jdi napřed ještě se tu chvíli zdržím.
        Dobře."
        Mike šel do limuzíny.
        Já si blezkově zbalila kufry a šla za Mikem. 

       Když jsme se s Mikem vrátili do Neverlandu tak Neverland vánočně vyzdobený.
       
       Já si odložila kufry.
      
"Debbie pojd něco ti ukážu. 
  Už jdu.
  Mike mě zavedl do místnosti já tam chvilku počkala a Mike přínesl krásné tygří mládě.
  "Tohle je Willy.
    Oooo ten je krásný
                             
  
       Můžu?
       No jasně.
       Mike mi dal Williho a já ho chovala.

       Počítáš doufám s tím že ti ho už nevrátím. šibalsky jsem se ušklíbla
       No to ne!
       
       Já se začala hlasitě smát.
      
       Willi měl ještě spoustu malých kamarádů.
                                            
       
       "No páni ty máš ještě 4!
       No jistě víš jak by byl Willi sám.
       No jasně ale 4!
       Jo támhle jsou ještě dva.
       Radši se tě nebudu ptát jestli tu máš pavouka.
       Jo támhle mám tarantuli.
       Už mlčím.
       Počkej vážně?!
       Mike kývl
       To je vtip?
       Ne je támhle ukážu ti ji
       Néééééé to nemusíš já ti věřím!
       Proč ne?
       Protože já se bojím pavouků.
       Vážně a čeho ještě?
       No....hlodavců,pavouků,žraloků a výšek.
       Dobře že to vím. Tak se půjdem alspon projít co ty nato.        To můžem později já si        musím něco vyřídit.
       
        Už bylo 20.prosince a za 4 dny byli Vánoce musela jsem jít pro Mika něco 
        sehnat chtěla jsem jet do města když jsem si vzpoměla jak se Mikovi líbil můj obraz         vzala jsem plátno barvy naší fotku a pustila se do malování.
         
        Mike procházel Neverland

       
Mike se tak procházel a přiběhl k němu pes.
                                         
                                           
 
        "Ahoj kamaráde ty ses ztratil?
          
         Mike si toho psa prohlédl.
         
         "Hmmmm...nemáš na sobě žádnou známku.
           Tak to si tě asi nechám. Mike se usmál.
            
           Mike pejska vzal do Neverlandu kde se o něj postaral.
           Co s tebou bude kámo? řekl a psíka hladil.
       

          Já už byla s obrazem hotová zabalila jsem ho dala na něj mašli a měla jsem o                   Vánoce postaráno.  
          
          Šla jsem za Mikem. 
          "Ahoj Miku! 
           A...Ahoj. Mike si stoupl před košík který byl přikrytý dekou.
            
           Povídali jsme si když v tom se ozvalo jakoby psí štěknutí.
            
            "Co to bylo Miku? 
              Mike se usmál a vzal do ruky košík ze kterého vykoukla psí hlava.
                                                                 
          
                                                

       
     "Ten je nádherný necháme si ho?
       Jestli chceš?
       Chci ale.....co když někomu patří?
       Prohlížel jsem ho a nemá žádnou známku ani obojek už jsem s ním byl i u                          veterináře a je úplně zdraví takže veselé Vánoce." řekl Mike a usmál se.
      " Děkuju" řekla jsem a usmála jsem se také.