Mj-Povídka Den s Michaelem Jacksonem část 13

       Tak aby mi dnešek rychleji utíkal napsala jsem další dílek. HEZKÉ VÁNOCE přeje                Wendy.
       

      Fajn!
      Mike se posadil  

      Joseph naštvaně otevřel dveře.
      Už to tu nesnesu ani minutu jdeme!!!! řekl Joseph a naštvaně a odešel.
         

  Vy zůstáváte? zeptal se Mike svých bratrů.
  Ano. řekli jednohlasně Mikovi bratři.
  Dobře. 
  Omluvíte mě na moment mám nějáký telefonát a ten musím vyřídit.
  Jasně jen běž. řekl Mike a já odešla.
   
  Hmmmm....Je pěkná. řekl Tito a upravil si límec. 
  Brzdi brácho to je moje přýtelkyně.
  Ouuu....promin to jsem nevěděl.
  Už je to dlouho co Miku? řekl Tito a zahleděl se na obraz na Mikově stolku.
                                           
                                                                   
   To jo ale nic takovýho si už nikdy neoblíknu.
   To ani mi ne. řekli Mikovi bratři jednohlasně. 
    

 Já šla řešit ten telefonát.
 Halo?
 Ty si myslíš že jsem úplně hloupej?
 Kdo volá?
 To je jedno!
 Je to tvoje vina kdyby Jackson nenašel tvůj mobil nevolal by policii jen počkej já se ti  pomstím.
 
 Já zavěsila a dostala jsem strach.
 

 O chvíli později jsem se přemluvila a šla za Mikem a jeho bratry.
 "Tady jí máme!
   Tohle je Debbie. řekl Mike a ukázal na mě rukou.
   
   Já se seznámila s Mikovími bratry.
   Byly moc milí.
   Bylo to jako by tam stálo 5 dalších Miků.
   
   Mike potom odešel se svími bratry ukázat jim jejich pokoje.
   
   Já přemýšlela nad telefonátem s neznámím mužem.
   Čím víc jsem nad tím přemíšlela tím větší smysl mi to dávalo.
   Byl to Greg.
   
   Začala mi být strašná zima a já se posadila.
   Mike se vrátil.
   Lásko ty se klepeš? Je ti zima?
   Já kývla.
   To je divný je tu 22 stupnů.
   Mike přezemě hodil deku a přitiskl si mě k sobě.
   Už je to lepší?
   Já kývla.
   Debbie děje se něco?
   Ne nic ... já jen... ten Greg mi volal a říkal že se pro mě vrátí.
   Debbie on je ve vězení nemáš důvod se ničeho bát.
   Asi máš pravdu.
   potom jsme si s Mikem povídali.

   Debbie mám pro tebe překvapní ale zavři oči.
   Dobře.
   Mike mi pro jistotu zavázal oči šátkem.
   
  O chvíli později....
  
  Miku už si můžu sundat šátek?
  Ne ještě ne.
  Už jo počkej. řekl Mike a rozvázal mi šátek.
                                             
                                                      
   "To je moje auto?
     Tady jsou klíčky. řekl Mike a vitáhl je z kapsy.
     Tak jedem?
     Dobrá.
   
    Já si sedla za volant a Mike si sedl vedle mě.
    Třikrát jsme objeli Neverland já nechtěla zastavit ale nakonec jsem zastavila.
     
    "Vystupovat.
      Ještě chvíli.
      Fajn..............ale ted už vystup.
      Promin ale ty sedadla jsou ta pohodlný.
      Vystup nebo tě z toho auta budu muset vytáhnout.
      Já se šibalsky usmála.
    "Tak to si ještě zdřímnu. řekla jsem a rozvalila se po celém sedadle.
      Jak Mike řekl tak taky udělal.
      Vytáhl mě z auta do svého náručí a nesl mě do Neverlandu.
       
    "   Zlato ještě nespi ještě nás čekají dárky.
         Já nespím já si to jen šíleně užívám. řekla jsem a usmála jsem se.
         
         Mike mě donesl až k vánočnímu stromku kde bylo spousta dárků.
         Opravdu tam těch dárků bylo dost.
         
         Nejvíce mě potěšilo Mikovo album Dangerous které se ještě ani nedostalo na trh
         s podepsaným CD bylo tam:
         
         Lásko přeji ti veselé Vánoce
         tvůj Mike.
          
        Já se musela na Mika usmát.
        
        Zbyly poslední dva dárky. Byly pro Mika.
        Byly to mé obrazy.
               
                                                   
         
             Líbí se ti?             Jsou nádherné. řekl Mike a na tváři se mu vykouzlil krásný úsměv.
             Vážně? Jsem moc ráda že se ti líbí protože....
             Protože?
             Miku ty jsi perfekcionista a proto jsem myslela že se ti líbit nebudou.
             Nebudou?
             Debbie já zbožnuju tvé obrazy.
             A já zbožnuju tvojí hudbu.
             Vidíš tak jako ty zbožnuješ mojí hudbu mám já rád tvé obrazy.
             Děkuju. řekla jsem a objala MIka.
             Mike si mě přitiskl k sobě.
             Já zavřela oči.
           
          "Debbie ty jsi unavená?
            Trochu.
            Jestli jsi unavená tak si můžem jít lehnout. 
            Ne dobrý. kolik je?
            Deset.
            Ještě chvíli to vydržím
            
           Potom si k nám přisedli i Mikovi bratři a Mike si s nimi povídal.
           Já jim také na něco odpovídala ale byla jsem úplně mimo.
           
           To jsou pěkné obrazy kdo to maloval? zeptal se Jackie Mika.
           To malovala tady Debbie.
           Vid Debbie.
           Promin co!
           Jo ty obrazy ty jsou moje.
           Ještě chvíli jsme si povídali a potom jsem já a Mike šli spát.