Kapitola 6.

   O 3 hodiny později...... 

   To byl skvělej film. řekl Jay nadšeně. 
   Jo to jo. řekla jsem. 
   Kolik hodin? zeptal se. 
   Nooo.....deset. řekla jsem. 
   Aha.....tak to už budu muset jít. řekl. 
   Dobře tak já jdu s tebou. řekla jsem  
   a my šli do haly. 
   
   .............. 

  ,,Fajn tak díky.....bylo to super. řekl nadšeně. 
    To jo. Fakt mi nevěříš? zeptala jsem se ho. 
    Dokud nejsou důkazy tak....ne. řekl s úsměvem. 
    Dobře tak ahoj zítra. řekla jsem, úsměv jsem 
    mu opětovala a šla zpátky dovnitř.  

 

 ,,Paris nemáš hlad? ujišťovala se matka. 
   Ani ne.....měli jsme popcorn. řekla jsem. 
   Hmmmm....no....dobrá....tak dobrou Paris. 
   řekla matka. 
   Dobrou. řekla jsem a šla spát. 

   Další den pátek ve škole....... 

   Zavřela jsem skříňku a chtěla jít do 
   třídy ale naproti mě šla Rita a dva muži. 
   Ten jeden byl ředitel Walker a ten druhý... 
 
   ,,Asi její otec. Ale třeba hledají někoho jiného." 
     pomyslela jsem si. 

  ,,Ano to je ona! To je ona! ukazovala na mě rozhořčeně Rita. 
    Klid. Já to vyřídím. řekla ředitel a
    vážně se na mě podíval. 
    Co se děje? nechápala jsem. 
    Slečna Reedová....tvrdí že jste jí zničila její telefon. 
    Chce koupit nový. řekl. 
    Ale já to nebyla pane řediteli. řekla jsem. 
    Byla! Nedělej že nevíš! vybuchla Rita. 
    Prosím! zvýšil hlas ředitel. 
    Závidíš mi že jsem hezčí než ty! Proto jsi 
    to udělala! pokračovala. 
    Ty víš že jsem to nebyla. řekla jsem klidně. 
    Tady na chodbě to nebudeme řešit...
    následujte mě prosím do ředitelny. řekl. 
    Ne počkejte tady Molly s Barbrou vám 
    to potvrdí. řekla a odchytla své dvě kamarádky. 
    Je to pravda? podíval se na ně ředitel. 
    Ony kývaly. 
    Dobrá.....Slečno Jacksonová pojďte prosím 
    se mnou. 

    ............. 

    V ředitelně..... 

 ,,Tak.....posaďte se prosím. řekla ukázal na volnou
   židli.
   Já se posadila.
   Tak.....co hodláte dělat? podíval se na mě.
   Nic. řekla jsem prostě.
   Prosím?! zděsil se ředitel.
   Pane řediteli já jsem ten mobil
   nezničila. řekla jsem.  
   Ale slečna Reedová říkala něco jiného. řekl. 
   To určitě ano ale.... nepokračovala jsem 
   přerušil mě Ritin otec. 
   Co je tohle za jednání! vybuchl 
   Proč jí prostě neudělíte kázeňský postich! 
   pokračoval.  
   Chci znát názor obou stran. řekl a naznačil 
   mi že mám pokračovat. 
   Nerozbila jsem ho protože....ten mobil 
   jí spadl na zem. řekla jsem. 
   Cože?! zvýšil hlas Ritin otec. 
   Ano v hodině jí spadl na zem....bylo to během 
   písemky o francouzštině. Paní učitelka Blacková 
   jí mobil odebrala potom co jí spadl na zem aby 
   se podívala jestli na něm nemá správné řešení... 
   a ukázalo se že Rita podváděla. řekla jsem. 
   To není možné. nevěřil Ritin otec. 
   Co máte teď za hodinu? zeptal se ředitel. 
   Francouzštinu. řekla jsem.  
   Hmmm.... řekl a začal vytáčet na telefonu číslo. 

  ......... 

,,Paní Blacková můžete na chvíli? zeptal se. 
  ........... 
  Ano teď. řekl. 

 Poté co přišla paní učitelka Blacková jí pan  
 ředitel vysvětlil jak se situace má a ona mu 
 řekla co se stalo předešlí den na hodině 
 takže vlastně jen potvrdila mé tvrzení. 

,,Paris....běž do třídy. řekl. 
  Dobrá....nashledanou. řekla jsem a šla do třídy. 

 ......... 

  Ve třídě.....  
 
  Přišla jsem do třídy sedla si na místo a vytáhla 
  si učebnice: 

,,Jee Paris.....kde si byla? zeptal se Jay. 
  V ředitelně. řekla jsem. 
  Aha. Učitelka tam šla teď taky
  nestalo se něco? divil se. 
  Ne.....jenom taková blbost. řekla jsem. 
  Okey. řekl. 

  Po chvíli se vrátila učitelka Blacková: 

,,Omlouvám se musela jsem něco důležitého 
  vyřídit. řekla. 
  Takže kde jsme skončili?.....Aaaa už vím 
  testy. řekla a vzala do ruky naše testy. 

 .......... 

,,Paris Jackson.......za jedna. řekla a
  podívala se na mě. 
  Já se zvedla a šla si pro svůj test. 
  Výborně. řekla a podala mi papír. 
  Děkuju. řekla jsem a papír si odnesla. 

  ......... 

  
 Ten samý den u Ushera doma..... 

Britney si zašla na nákupy. Ptala se 
mě jestli bych nešel s ní ale já nechtěl. 
Neměl jsem na nákupy náladu. Ale doma 
jsem se nudil.Řekl jsem si že bych se
mohl zastavit za mou matkou. 

Sedl jsem do auta a jel jsem k domu mého 
dětství. 

Už jsem mou matku neviděl opravdu 
dlouho.....hodně dlouho ale stejně tak 
i svého bratra.....dá se říct že jsem 
rodinu od té doby co jsem s Britney 
vypustil úplně z hlavy. 

Po dvou hodinové jízdě jsem dojel 
k mámině domu. Vystoupil jsem 
z auta a šel pomalu ke dveřím.
Vůbec jsem si nedokázal představit 
jak bude moje matka reagovat 
až mě uvidí. Zazvonil jsem na zvonek 
a čekal až mi matka otevře. Po chvíli
se dveře otevřeli a v nich stála má matka: 

,,Ushere? Jsi to ty? nevěřila svým očím. 
  Jsem....ahoj mami. řekl jsem a svou 
  matku objal. 
  Ahoj......dáš si kafe nebo něco k pití? 
  zeptala se.  
  Kafe a vodu. díky řekl jsem a
  sedl jsem si do křesla. Chvíli 
  jsem se tak rozhlížel po místnosti. 
  Byl tam klid a ticho nebylo slyšet 
  vůbec nic jen kávovar z kuchyně. 
  
  Za chvíli přede mě máma postavila 
  hrnek s kávou a sedla si naproti mě: 

,,Tak co? Jak se máš?" zeptala se. 

  ,,Jak se máš?!" vidím ji téměř po šesti 
  letech a ona mi vůbec nic nevyčítá? 
  Pozve mě na kávu a zeptá jak se mám? 
  To je divný....určitě se na mě zlobí že 
  jsem se jí neozval. No jo znám jí bude 
  dělat jakože nic a o to horší to bude 
  pro mě: 

,,Jo jo.....mám se dobře a co ty? zeptal jsem se. 
  Já se mám dobře....jsem moc ráda že
  jsi za mnou přišel Ushere. řekla. 
  No a co je nového? zeptal jsem se. 
  No....James je ve vězení. řekla smutně. 
  Já vím. řekl jsem. 
  Nechápu to.....někam si odejde a já se 
  po pár letech dozvím že je vězení. řekla
  zklamaně. 
  A na jak dlouho tam je....nevíš? zeptala 
  jsem se. 
  .......na doživotí. řekla. 
  Vážně? Vždyť měl jenom dluhy co já vím. 
  řekl jsem překvapeně. 
  No....to jo ale prý....taky kradl a.....dokonce 
  i zabíjel." řekla a z očí jí začali kapat slzy. 
  
 Přisedl jsem si k ní a objal ji: 

,,Mami....prosím tě nebreč. snažil jsem se jí 
  uklidnit. 
  Promiň....ale já....mě to tak mrzí. řekla 
  a stále jí tekly slzy. 
  Já vím. řekl jsem. 
  Mluvil si s ním teď někdy? zeptala se. 
  No....už je to docela dávno. řekl jsem. 
  Vážně jak dlouho? zeptala se. 
  Něco.....přes deset let. Ale to je
  na dlouho. řekl jsem. 
  To nevadí já si to ráda poslechnu. řekla 
  a usmála se. 
  Dobře. řekl jsem a začal vyprávět. 

  Vyprávěl jsem jí o tom jak jsem se setkal 
  s Michaelem a jak jsem poznal Britney 
  také o naší nevydařené cestě na Madegaskar 
  a nakonec o tom jak jsme tam narazili na 
  Jamese a jaké jsme s ním měli problémy..... 

,,A potom ho odvedla policie a zavřeli ho.
  dokončil jsem.
  Aha. No ale teď může být všechno jinak 
  třeba se změnil. řekla. 
  Nemyslím si....ale i kdyby stejně nemůžu 
  nic dělat je ve vězení. řekl jsem. 
  Je tady možnost.... řekla. Chvíli hledala 
  v šuplíku a poté přinesla papír. 
  Tady. řekla a papír podala. 

  ........

  Začal jsem číst: 

 Vězni Jamesi Raymondovi
 hrozí doživotní trest za krádeže,
 ohrožení na zdraví,napadení veřejného 
 činitele,řízení pod vlivem návykových 
 látek pašování drog a vraždu. Jediný
 způsob jak se trestu vyhnout je zaplatit
 kauci v hodnotě 1 000 000 000 dolarů.... 

,,To je moc peněz. to neudělám.
  odložil jsem papír na stůl.
  No tak.....udělej to pro svého bratra.
  řekla. 
  Mami já bych rád ale už jsem toho pro 
  něj udělal dost zaplatil jsem jeho dluh... 
  a on se zas zadlužil....mě už to prostě 
  nebaví. řekl jsem. 
  Já vím....ale. chtěla něco říct ale já ji 
  přerušil. 
  Ne. Žádný ale mami je to jeho problém 
  kvůli jeho blbostem. řekl jsem. 
  Já ti rozumím ale....myslím že by si 
  zasloužil druhou šanci. řekla. 
  To nevím.....ale zamyslím se 
  nad tím. řekl jsem.
  
  
  
  .........
  
,,Tak...... řekl Jay do ticha které bylo 
  mezi námi cestou ze školy. 
  Co? nepochopila jsem co tím myslel.
  No...co budeš dělat o víkendu. zeptal se. 
  To nevím....asi se budu cpát popcornem. 
  rýpla jsem si. 
  No...a nechtěla bys zítra někam zajít se mnou
  a s mejma kámošema? zeptal se. 
  Jo....to bych mohla. řekla jsem. 
  Super tak jo.....tak zítra přijď. řekl. 
  Dobře přijdu tak ahoj. řekla jsem. 
  Ahoj Paris. řekl Jay a šel domů. 

  Šla jsem po cestě po které jsem
  se měla dostat až k nám ale slyšela jsem 
  hudbu. Co to je? podivila jsem se.
  Hrála opravdu nahlas a musím 
  říct že byla velmi rytmická. Měla jsem chuť 
  začít tančit ale taky mě zajímalo odkud
  se ta hudba bere. 

  ........ 

  Chvíli jsem šla po zvuku té hudby když 
  jsem došla k rozsvícenému domu odkud
  hudba šla.
  
                      

 Šla jsem blíž, skrčila se a koukala z okna  
 dovnitř.......