Kapitola 15.

 Vím že jsem dlouho nepřidala žádný dílek 
 ale to protože jsem se zaměřila víc na básničky než na
 psaní povídek. No prostě mě to vzalo. 
 Dílek pro vás...


Do místnosti vešla sestřička: 

  Je mi líto ale musím vás požádat aby jste odešli pan Jackson 
  si potřebuje odpočinout." řekla.  
  My jen pokrčili rameny rozloučili se s Jerminem a odešli. 
  Venku jsme se všichny rozešli a já jsem odjel zpátky směr 
  Neverland...... 

   Když jsem jel domů pořád jsem myslel na to co se stalo 
   při nahrávání té reklamy trochu mi bylo líto Jermina 
   ale na druhou stranu jsem byl rád že je v pořádku. 
   Vlastně čím více jsem nad tím přemýšlel tak kdyby byla 
   Jenn v mojí situaci a já byl Jerminem udělal bych totéž. 
   Už jsem se blížil k Neverlandské bráně takže jsem přestal 
   přemýšlet a vrátil jse do reality. 
 
   Vešel jsem dovnitř ale kromě personálu jsem nikoho neviděl.
   Kde je Jenn? pomyslel jsem si. 
   Šel jsem se podívat k bazénu a ona tam byla. 
   Oči měla zavřené a usmívala se. 
   Perfektní příležitost abych udělal nějáký vtípek. řekl jsem si 
   a šel do kuchyně. V kuchyni jsem vzal šlehačku a šel jsem k
   bazénu. Chtěl jsem jí na tvář kydnout šlehačku pomalu jsem
   se přiblížil když v tom... 

,,Ani to nezkoušej Miku. řekla Jenn s úsměvem. 
   Aaaaa. řekl jsem a trhl sebou. 
   Tentokrát ne. řekla Jenn ještě s větším úsměvem. 
   Jak jsi to věděla?! 
   Instinkt.  
   hm...zatraceně dobrej instinkt takhle už mi na vtípky 
   zbyl jen Jeff. řekl Mike ale vypadal že má něco za lubem. 
   No jo už to tak vypadá. řekla jsem s malým úsměvem. 
   Možná... řekl Mike a začal po mě stříkat šlehačku. 
   Neeeee počkej já šlehačku nedostala!!! 
   To nevadí!" řekl Mike skrz jeho hlasitý smích. 
  
   O chvíli později.... 

,,Sakra! Došla šlehačka." řekl Mike a podíval se jak jsem 
  dopadla.Vypadala jsem jak velká šlehačková socha. 
  
,,No...musím říct že ti šlehačka sluší. řekl Mike a začal se smát. 
  Jo...víš co je zvláštní. 
  To nevím. odpověděl. 
  Mám strašnou chut tě obejmout. řekla jsem a se šlehačkovou 
  náručí jsem se řítila k Mikovi. 
  To ne...ne...ne počkej...neeeeeeeee. řekl Mike v návalu smíchu. 
  Ha! A máš to. 
  Jo. 
  Co ted? 
  No nevím." Mike začal couvat,vzal do ruky hadici a začal na mě
  stříkat vodu: 

,,Hej! Počkej vždyt budu celá mokrá! 
  Vždyt o to jde." 
  Já jsi všimla vodní pistole která byla napnená vodou
  vzala jsem jí a začala stříkat na Mika.
  Vypadali jsme jako dvě děti které si užívají letních prázdnin.
  
,,Dobře vzdávám se vyhrálas. řekl MIke a odhodil hadici. 
   Tak a ted půjdeme dovnitř? navrhla jsem. 
   Jasně. 

     

   
 ,,Proboha co jste vyváděli?! řekl postarší dáma která nám šla na proti. 
   Jeeee! Ahoj Mami. řekl MIke a podrbal se na temeni hlavy. 
   Dobrý den paní Jacksonová. řekla jsem s nervozním úsměvem. 
   Mike se na ni usmál a řekl: 
   
,,No trochu jsme blbli. 
  Blbli? Vždyt jste mokrý jak myši. 
  Jo my víme už se jdeme převléknout. řekl Mike. 
  Miku tak ale rychle zachvíli sem příjdou ty děti. 
  Děti! Sakra úpně jsem na to zapomněl." 

  S Mikem jsme se šli převléknout. 
  Když byl MIke hotový šel dolů k bráně. 
  Já šla za ním. Bylo tam spoustu dětí a Mike jim odpovídal 
  na všechny dotazy. 

  Moc dlouho to netrvalo potom šel Mike i s ostatními do kina. 
  Já si sedla vedle Mike a všichni jsme se dívali na "The Wiz" 
  Když film skončil Mike šel všechny děti doprovodit a počkat s
  nimi na jejich rodiče ale žádné dítě nechtělo od Mika odejít. 
  Kdykoliv se mělo nějáké dítě s Mikem rozloučit a odejít tak 
  se k němu co nejpevněji přitisklo a nechtělo jít pryč. 
  Mike každému řekl že brány Neverlandu jsou pro něj kdykoli
  otevřené. Potom už se s dětmi loučil bez problémů. 
  
,,Ty děti jsou opravdu milé. řekla jsem a omotala Mikovi ruce
   kolem krku. 
   To jo. Je škoda že tu nemůžou zůstat déle. 
   To jo je skvělé vidět je jak jsou štastné že můžou být s tebou 
   a taky že můžou být tady. 
   Přesně o to mi jde. Chci aby se tu děti cítili jako ve vlastním 
   světě ve světě kde se plní přání kde se může kdokoli vrátit 
   do dětských let. 
   No já myslím že se ti to povedlo. řekla jsem a Mika políbila. 
   Miike se jen široce usmál.
  
,,Kate! Kate! křičela nějáká žena ve středních letech. 
   Mohu vám něják pomoci? zeptal se jí MIke s úsměvem. 
   Moje dcera Kate ona tu byla i s ostatními dětmi a ještě se
   nevrátila. řekla ta žena a vypadala že se neubrání záchvatu breku. 
   Ach ne doufám že jí nic není. řekla a dala si hlavu do dlaní. 
   Jen klid nebojte se určitě je v pořádku. řekl Mike a dal jí ruku na 
   rameno. 
   Dáte mi vědět kdybyste ji viděl? 
   Nemějte strach tady je mé číslo kdyby jsem ji našel tak vám dám 
   vědět.  
   Děkuju vám." řekla a odešla 

 ,,No tak já se půjdu podívat kde je Kate. Potom za tebou příjdu 
   dobře? 
   Dobře. řekla jsem a šla nahoru. 

   Michael.... 
 
  Šel jsem se podívat do haly ale nikoho jsem nenašel. 
  Šel jsem do zahrady a Kate tam seděla: 
  
      
                                
,,Kate co tu děláš? Neměla bys už být doma? 
  No já vím ale...
  Ale? 
  Ale já nechci. Nemohla bych tu zůstat déle? 
  No já nevím... 
  Miku prosíííím. řekla a prosebně se na mě podívala. 
  Kate kdyby to bylo na mě zůstan tu jak dlouho chceš ale
  tvá matka má o tebe strach. Hledala tě a vypadala opravdu 
  vyděšeně. 
  Řekl jsem jí že tu až tě najdu tak jí dám vědět. 
  Víš co klidně tu zůstan ale musíme se zeptat tvé maminky dobře?
  Janě.

  Vytočil jsem číslo na Katinu matku:
 
,,Dobrý den tady Michael.
  ..........
  Ano je tu.
  .........
  Ne nic jí není je v pořádku prý by chtěla zůstat déle.
  .........
  Ne mě to nevadí řekl jsem jí že jestli chce může zůstat ale že se
  zeptám vás.
  ........
  Dobře. Nashledanou." 
  
,,Tak co Miku co říkala. 
   Co!Co!Co! 
   Říkala že jí to nevadí. 
   Takže tu můžu zůstat déle? 
   Mhm. 
   Hurá!
   No tak pojd. 
   Kam? 
   Ukážu ti kde máš pokoj přece. řekl Mike a široce se usmál. 
   Jo jasně. 
   
  ....... 
  
,,Tak zavři oči. 
   Jo. 
   Vidíš něco? 
   Ne. 
   Skvěle. Ještě malý moment....otevři je. 
   Páni to je krásný pokoj je tak velký. 
   Líbí se ti? 
   Hrozně moc! Děkuju. řekla a objala mně div jsem nespadl
   na zem. 
   Tak to jsem rád." 

   Kate se kolem sebe rozhlížela s velkým úsměvem všechno
   pozorovala. Byla úplně jako Alenka v říši divů. 
   Tak až si to tu prohlédneš tak ti to tu ukážu jestli chceš?
   Chci. 
   Hm...neslyším tě asi si Neverland projdu sám. 
   Ani nápad! Já chci taky! 
   Dobře tak až budeš chtít tak zaklepej do protějších 
   dveří dobře? 

   Tak jo." 

   Já jsem šel za Jenn: 

,,Tak co? zeptala se mě. 
   Jo Kate byla v zahradě prý chtěla zůstat déle tak jsem 
   zavolal její matce jestli by nemohla zůstat a jí to nevadilo 
   takže jsem jí ukázal její pokoj. 
   No upřímě mě odtud taky nikdo nedostal."  
   Mike se jen usmál. 
   
   Do místnosti přišla Kate: 
   
,,Tak jdem? 
   Kate tohle je Jenn. řekl Michael. 
   Ahoj. řekla Kate a stydlivě se usmála. 
   Ahoj Kate. řekla jsem jí s úsměvem. 
   Tak ted už můžem jít. 
   A kam jdete? zeptala jsem se. 
   Mike mi jde ukázat Neverland. odpověděla mi Kate. 
   Vážně? A můžu jít taky? zeptala jsem se. 
   Jasně jen pojd." odpověděla mi Kate. 
   Mike s úsměvem pokrčil rameny. 
,,Až po vás dámy. řekl Mike a naznačil nám abychom šli první.