Kapitola 32. - Závěr

Napsal Wendy (») 28. 8. 2013 v kategorii Zázrak ze školních lavic, přečteno: 2263×

,,Kde je? tuhle otázku jsem musel položit na hlas a ani jsem 
   si nemyslel že mi Usher odpoví. 
  Je pryč. odpověděl Usher. 
  Jak pryč? zeptal jsem se zmateně. 
  Nooo....tohle je asi pro tebe. řekl a podal mi list papíru se 
  vzkazem. 

  Já jsem ho začal číst: 

  Ahoj Miku asi se zlobíš že jsem odjela a neřekla ti o tom,
  ale i když jsem ti řekla že se nechci vrátit tak i když jsem 
  nad tím přemýšlela tak jsem se rozhodla vrátit do 
  Kalifornie. S láskou Jeny. 
 
,,Proč by to dělala? řekl Usher a tázavě se na mě podíval.  

   Myslím že vím......  



  Jennifer..... 

  Cesta utíkala opravdu pomalu měla jsem výčitky svědomí 
  kvůli tomu,že jsem to Mikovi neřekla. Co si o mně pomyslí? 
 
 Nakonec se mi podařilo usnout tak jsem tu cestu přežila. 
  John mi jako gentleman vzal kufry do pokoje chtěla jsem mu 
  pomoc ale on mi to zakázal. 

,,Tak tady to máš Jenn. řekl John a kufry položil do rohu pokoje. 
   Díky Johne. řekla jsem a věnovala mu úsměv. 
   On se vedle mě posadil. 
   A proč jsi se vrátila bez Michaela a ostatních?  
   Musím si něco zařídit. řekla jsem. 
   Hmm....aha. řekl zvedl se a na nic víc se neptal. 
   Ehm....Johne? zastavila jsem ho. 
   Ano? řekl a otočil se. 
   Mohl bys pro mě ještě něco udělat? zeptala jsem se. 
   Jasně. řekl. 
   Potřebovala bych někam odvézt. řekla jsem. 
   Jasně tak já to řeknu Georgovi. řekl a odešel. 
   
  Já se šla zatím posadit do haly. Chvíli jsem se tak rozhlížela 
  a John byl zpět: 

 ,,George čeká u brány. řekl. 
    Díky tam už trefím sama. řekla jsem opět s úsměvem. 
    Dobře. řekl a odešel. 

    Já šla k bráně čekalo tam na mě auto 
    vystoupil z něj muž a ten šel s úsměvem proti mně: 

  ,,Já jsem George. řekl a nepřestávajíc se smát mi podal ruku. 
     Já jsem Jennifer. řekla jsem také s úsměvem. a jeho ruku přijala. 
     
    On mi otevřel dveře od auta já do něj nastoupila řekla Georgovi 
    adresu a my mohli jet. Nejeli jsme ani půl hodiny a zastavili jsme 
    před domem kde jsem strávila své dětství a věčinu svého života: 

 ,,Mám tam jít s tebou nebo počkat v autě? zeptal se George. 
   Asi....počkej tady. řekla jsem. 
  Dobře tak běž. řekl. 

                                                    
                                       Stazeny-soubor 

  Vystoupila jsem s auta a kráčela ke dveřím před kterými jsem se 
  musela zastavit. Opět mi to připomnělo onu událost před 5 lety. 
  Vešla jsem dovnitř a překvapilo mě že bylo otevřeno. Vešla 
  jsem dovnitř a vracely se mi veškeré vzpomínky. Posadila 
  jsem se ke stolu kde ležel vzkaz: 

  Milá Jenny až tenhle dopis budeš číst tak já už budu 
  v nebi. Doufám že jste s Michaelem šťastní a také 
  doufám že si z mého odchodu neděláš moc velkou hlavu.
  Najdeš mě na hřbitoově o tři ulice dál hned vedle tvého 
  otce. 
Mám tě ráda. S láskou máma.  

  Papírek jsem si schovala naposledy se porozhlédla po 
  obývacím pokoji vzala si fotku své matky a šla směrem 
  k autu. Když jsem vyšla ven vyděla jsem květinářství 
  naproti a řekla jsem si že bych mohla koupit kytku a ještě 
  se stavit na hřbitově. Řekla jsem Georgovi jestli by ještě 
  chvíli nepočkal. Rychle jsem koupíla jsem tu nejkrásnější 
  květinu jakou jsem viděla. Poté jsem se vrátila zpátky do 
  auta: 

 ,,Tak kam to bude dál. zeptal se. 
    Na hřbitov. Rovně a pak doprava. 
    Jasně. řekl a my jeli. 

 ,,Čekám tady. řekl
    Ne to nemusíš já se projdu. řekla jsem vzala kytici a šla 
    na hřbitov. 
    Jak myslíš. řekl. a odjel.
    
    Došla jsem až tam květinu položila a chvíli tam stála. 
    To co jsem v sobě dusila od příjezdu ke stárému domu. 
    
    Mike dříve..... 

    Rozhodl jsem se že se vrátíme a tak jsme zavolali
    Johnovi a jeli zpět do Kalifornie. Přijeli jsme a 
    Usher s Britney šli k bazénu. Já chtěl najít jenn. 
    
    Přišel jsem nahoru a ona tam nebyla. 
    Tušil jsem kde by mohla být. Vzal jsem krabičku 
    s šuplíku který byl součástí nočního stolku. 
    Rozhodl jsem se že Jenn požádám o ruku.  
    Šel jsem do haly a první koho jsem viděl byl George: 


 ,,Ahoj Georgi neviděl jsi Jenn? zeptal jsem se ho. 
   Jo zrovna jsem jí odvezl na hřbitov. 
   A nechal ji tam! řekl jsem šokovaně. 
   Ona řekla že mám jet že prý půjde pěšky. odpověděl. 
   Jo tak to jo. A na který? zeptal jsem se. 
   Jak bydlela její matka. řekl. 
   Jo vím kde díky. řekl jsem a vydal se k autu. 
   Mám tě tam odvězt? zeptal se George.  
   Ne nemusíš pojedu sám. řekl jsem a pokračoval v cestě 
   k autu. 
  
  Nasedl jsem do auta a vyrazil na hřbitov za Jenn. 
  U hřbitova jsem byl za chvíli. Vešel jsem tam a Jenn byla 
  vidět hned takže jsem ji nemusel hledat: 

 ,,Tady jsi! řekl jsem a ona se na mě otočila. Oči měla 
    celé od slz. 
    Zlobíš se? zeptala se. 
    Ne....vlastně jsem si myslel že tu budeš. 
    Jak to? zeptala se. 
   Myslela si na svou matku a potom si odjela do Kalifornie 
   a když jsem se ptal George jestli tě viděl tak odpověděl že 
   na hřbitov. 
   Nikdy jsem sem nepřijela nikdy jsem se k nám domů
   nevrátila já to musela udělat ale.....teď už se tím nebudu 
   trápit. řekla a utřela si slzy. 
   Takže můžeme jít? zeptal jsem se. 
   Jo můžeme jít.  řekla jsem a my jeli zpět do Neverlandu. 

   Zastavili jsme a Mike začal mluvit: 

 ,,Jenn já tě mám vážně rád a moc rád bych s tebou 
   strávil zbytek života já.....vezmeš si...nedořekl 
   protože jsem se mu vrhla kolem krku. 
   Ano Miku moc ráda si tě vezmu. řekla jsem nepřestávajíc 
   ho objímat. Když jsem si uvědomila jak divné to je odtáhla
   jsem se. 
   Bylo to přehnaný? zeptala jsem a rozpačitě se usmála. 
   No...trochu. řekl. 
   Vážně? zeptala jsem se. 
   Ne! řekl s úsměvem a objal mě.  
   
   Měla jsem hroznou radost. Za 3 týdny po tom se konala 
   svatba a hned dvojtá Usher si vzal Britney a na Madagaskar
   jsme si zaletěli znovu a úspěšně. A nyní máme s Michaelem 
  3 krásné děti. Prince Michaela I.,Paris a Blanket a nebo 
  také Princ Michael II.
    
    Tak a tohle je asi konec. Další povídku už mám v hlavě 
    a bude na tohle tak trochu navazovat. smile Víc neřeknu 
    asi ještě to že začátek nebude zrovna veselý ale pochopíte 
    sami. Podrobnosti napíšu zítra. 
    Tak asi dobrou noc....nebo ráno? smile 
    Wendy smile smile


Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel dvě a dvanáct