Kapitola 7 velký šok

    Tak vím že jsem to dramaticky ukončila. Tak tady je další dílek 
    Přeji příjemné čtení....


  ,,Halo? Jennifer jste tu? 
    Nikdo neodpovídal. 
    Halo? Je tu někdo? zopakoval jsem a opět nikdo neodpovídal. 
    Rozzsvítil jsem a tomu co jsem viděl jsem nemohl uvěřit..........  
    

    Když jsem rozsvítil viděl jsem Jennifer jak leží nehybně na zemi. 
    Zkontroloval jsem jestli dýchá ale nedýchala. Zavolal jsem záchranku. 
    Za chvilku záchranka dorazila. 
  ,,Dobrý den. řekl jsem když za mnou přišel jeden ze záchranářů. 
    Dobrý den. odpověděl rychle a běžel směrem k Jennifer. 
    Nedýchá. řekl ten muž. 
    Nedýchala už když jsem přišel." řekl jsem. 
    Záchranáři navlékli Jennifer dýchací masku a sanitkou ji odvezli 
    do nemocnice. 
    Vytočil jsem Mikovo číslo: 
   
 ,,Ahoj Miku.  
   Ahoj Jeffe tak co? Už jste na cestě. 
   No...Ne tak docela. 
   Co se stalo. 
   No já za nic nemůžu přijel jsem a Jennifer tady ležela.  
   Ležela?! A..A..A je na živu že jo. 
   No zjistil jsem že nedýchá tak jsem zavolal záchanku a ta ji  
   odvezla do nemocnice. 
   A je na tom hodně špatně? 
   No moc dobře ne nedýchala. 
   Pane bože! řekl Mike a z jeho hlasu byl slyšet strach a obavy. 
   Jedu tam. řekl Mike rázně. 
   Ne Miku máš turné. 
   Na turné kašlu jedu tam! řekl Michael a zavěsil. 
   
                               

  ,,Ach jo doufám že jí nic není. řekl jsem navlékl si kabát a sedl do auta. 
    Objel jsem skoro všechny nemocnice když jsem dojel k poslední nejblišší 
    nemocnici. 
    Když jsem vešel do nemocnice nikdo si mě nevšiml trochu mě to překvapilo 
    ale byl jsem za to rád.Kolem šel nějáký doktor: 
   
  ,,Dobrý den vy jste pan Jackson? zašeptal aby to nikdo neslyšel. 
    Ano. odpověděl jsem.
     Dr. Adams. Pojdte za mnou prosím. řekl a já ho následoval.
    Došli jsme k pokoji ve kterém ležela Jenn. 
 
  ,,Mám na vás otázku. Jak ste věděl že jdu zrovna za ní. 
    Víte Michaeli když nám tu dívku včera přivezli tak kolegové 
    říkali že se v sanitce na chvíli probrala. 
    Vážně a říkala něco? 
    No říkala něco o tom že jí Michael musí pomoc. 
    Ani nevím jak jste mě napadl zrovna vy asi to jak pomáháte 
    lidem a vaše humanitární činnost. řekl ten doktor a usmál se. 
    Je na tom hodně špatně? 
    No ona byla vystresovaná a pod tlakem. Nevíte proč? 
    Nevím....a mohl bych tu zůstat nachvíli o samotě? 
    No víte neměl bych vás tu s ní nechávat ale že jste to vy. řekl doktor a
    usmál se.
    Děkuji. řekl jsem s úsměvem.
    
    
                
                                     

  O 4 hodiny později...
    
  V místnosti bylo hrobové ticho nevěděl jsem jak dlouho to vydržím jediné 
  co bylo slyšet byl přístroj na který byla Jenn napojená. 
  No tak Jenn prober se!Jenn prober se prosím!Prosím tě. 
  říkal jsem si. 
  Cítil jsem pocit viny ale zároven obavy.Bál jsem se že se Jenn už neprobudí. 
  Do místnosti vešel doktor: 
,,Vy jste ještě tady? řekl doktor překvapeně.
  Ano bohužel....odpověděl jsem. Už jsem tu 4 a půl hodiny a stále se
  neprobrala! 
  Tak...Tak zkuste přijít zítra to už se určitě probudí. 
  Doře nashledanou. řekl jsem a odešel. 
  
  Když jsem se vrátil do hotelu sedl jsem si na postel a snažil se uvolnit
  ale nemohl jsem. Pořád jsem myslel na Jenn.
  Doufám že se probudí. řekl jsem si a usnul. 
      
  V nemocnici... 
  
  Když jsem se probudila viděla jsem nějákého muže asi doktora 
  který na mě pořád koukal. 
,,Kdo jste? A kde to jsem? 
  Jsem Dr. Adams a vy jste v nemocnici. Jak se cítíte?
  Už docela dobře. řekla jsem s úsměvem.
  Tak to je skvělé.
  Byl tu Michael?
  Ano byl. Říkal že se za vámi zítra zastaví.
  Vážně! řekla jsem a prudce se postavila.
  Lehněte si prosím!
  Dobře. Kolik je hodin? 
  Půl třetí ráno. 
  Spíte vy někdy? 
  Když mám noční tak ne. řekl doktor a usmál se. 
  A jak dlouho tu ještě budu? 
  No...maximálně týden. 
  Dobře děkuji. řekla jsem a usnula.
    
  
                                 
                                       
          
  
  Druhý den... 
  
  Když jsem se probudila viděla jsem Mika. 
  Nevěděla jsem co mám Mikovi říct tak jsem mu úsměv jen opětovala. 
,,No konečně. Ty jsi spala jako šípková růženka. řekl Mike a usmál se
  ještě víc. 
  Mohl by ste nás tu nechat osamotě? zeptal se Michael doktora. 
  Jistě. odpověděl doktor a odešel. 
  Miku prosimte nezlob se já nevím jak se to stalo. 
  Já se nezlobím já jen...já jen...Co se vlastně stalo? 
  No potom co jsem ti volala jsem si šla něco málo zabalit a potom 
  už jsem jen čekala než přijde Jeff a potom se mi chtělo spát já začala 
  zmatkovat a pak už si jenom pamatuju jak jsem se probrala a ležela tady. 
  Je to moje chyba měl jsem to turné zrušit. Promin Jenn. 
  Za co? Miku prosim tě ty jsi dělal jen svojí práci to že já nenavštívim 
  psychologa když jsem psychycky na dně je jenom moje vina. řekla jsem 
  s úsměvem. 

  Jak dlouho tu ještě budeš? 
  No...doktor říkal maximálně týden."
  Do místnosti vešel doktor: 
,,Je mi líto pane Jacksone ale už by jste měl jít. 
  Ráda jsem tě viděla Miku. 
  I já tebe. Tak zatím ahoj. 
  Ahoj. odpověděla jsem a potom se už jen dívala jak Michael odchází. 
   
  V nemocnici byla sice příšerná nuda ale Michael zamnou pořád jezdil 
  a třeba tři hodiny jsme si povídali. 
  
  O týden později u Mika
  
  
                                        
  
  Týden ulynul docela rychle ale dnes už Jenn pustí z nemocnice a my se 
  můžeme vrátit domů. Hned po snídani jsem s Jeffem jel do nemocnice
  za Jenn. 
  
  V nemocnici... 
 ,,Tak slečno Harrisová už můžete jít domů. řekl doktor s úsměvem. 
   Skvěle děkuji. "
   Já se oblékla a potom jsem už jen čekala než příjde Mike.  
   Když jsem šla chodbou Michael šel naproti mě. 
 ,,Ahoj Miku.  
   Ahoj. řekl Mike a objal mě. 
   Potom jsme s Mikem odjeli do Neverlandu. 
 ,,Je krásné být doma nemyslíš Jenn. řekl Michael když jsme vystoupili z auta. 
   V tom s tebou souhlasím." odpověděla jsem.  
   Potom jsme se s Mikem procházeli a Mike na mě pořád zamyšleně koukal. 
   Přišlo my to trochu divné ale snažila jsem se to nevnímat. 
 ,,Pojd Jenn něco ti ukážu. řekl Mike.  
   Dobře už běžím! řekla jsem a běžela za Mikem. Doběhli jsme k nedalekému
   stromu. 
    
                             

  ,,Miku to je strom neříkej mi že polezeš nahoru? 
    Já nepolezu nahoru my polezem nahoru. řekl Mike a široce se usmál. 
    No to ne mě nahoru nikdo nedostane! 
    No tak Jenn polezu za tebou. 
    No dobrá. řekla jsem a opatrně lezla na horu. 
    Lezla jsem opravdu opatrně a nakonec jsem se vyškrábala až na horu.
  ,,No tak vidíš že to nic nebylo. řekl Mike s úsměvem když za mnou vylezl
    nahoru. 
    Dolů to bude horší. řekla jsem s úsměvem. A Miku proč je tu ten strom 
    jen jeden? 
    Protože tenhle strom je jedinečný říkám mu strom darování. 
    Proč darování? 
    Protože jsem tu vymyslel nějáké písničky. 
    A můžu je vidět? 
    Jasně. řekl Mike a podal mi pár papírů. Já je zaujatě prohlížela očima 
    a pochvíli jsem řekla: 
  ,,Zpívej Miku. řekla jsem s úsměvem 
    No já nevím...řekl Mike a skousl si ret. 
    No tak Miku....prosím. 
    Dobře. řekl Michael a začal zpívat: 
         
     Looking out, 
     across the night-time.
     The city winks a sleepless eye.
     Hear her voice, 
     shake my window.
     Sweet seducing sighs. 
   
    Get me out, 
    into the night-time.
    Four walls won't hold me tonight.
    If this town, 
    is just an apple.
    Then let me take a bite. 
   
   If they say:
   Why, why? Tell 'em that is human nature.
   Why, why? Does he do me that way.
   If they say:
   Why, why? Tell 'em that is human nature.
   Why, why? Does he do me that way.... 
  
 ,,Miku to je...nádhera. řekla jsem s údivem. 
   Díky.
   A už máš nějáké album kam bys to zařadil?
   Jo už mám název ale ještě to není hotové. Tak jdem? 
   Dobře." 
   
   Mike slezl dolů a potom už mi jen naznačil abych slezla dolů. 
   Lezla jsem opět opatrně ale když v tom mi najednou u jela noha
   a já spadla dolů. Michael mě naštěstí chytil:
 
 ,,Není ti nic? řekl Mike s úsměvem.
   Ne jsem v pohodě."
   Přišel Jeff: 
   
 ,,Miku máš focení. 
   Cože to těch fotek na googlu není už dost?! 
   Zdřejmě ne. řekl Jeff a pokrčil rameny. 
   Promin Jenn musím jít potom za tebou příjdu. 
   Dobře. řekla jsem s úsměvem a Mike odešel na focení. 
        
   POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ.......