Mj povídka - Zázrak ze školních lavic kapitola 3.

                                        
   
   Když jsem přišla domů máma stála na chodbě. 
 ,,Notak Jenn kde se touláš tak dlouho?
   Promin mami ale...když on je tak úžasný.
   Michael? 
   Nemůžu si pomoc.
   Dobrá fajn chod si za ním ale nepřehaněj to tolik.
   No tak mami vždyt už mám školu za sebou.
   To je pravda.
   Co kdyby si pozvala Mika k nám na večeři.
   To je skvělý nápad zítra se ho na to zeptám. řekla jsem a šla jsem spát.
   
    DALŠÍ DEN............... 
    
    Když jsem se probudila moc jsem se těšila až Mika zase uvidím.
    Dala jsem si rychlou snídani.
  ,,Jenn někdo přišel."
    Myslela jsem že je to Mike a že on prozměnu přišel za mnou
    ale mýlila jsem se. Místo Mika ve dveřích stála moje mladší
    sestřenice Kelly.
  ,,Ahoj Kelly. řekla jsem ne moc štastným hlasem. 
    Ahoj Jenn." řekla kelly a objala mě. 
    
    Kelly je moje mladší sestřenice. Já ji nemám moc ráda protože 
    dělá ze všeho velkou věc. Co když půjdu k Mikovi a ona bude 
    muset jít se mnou. To bych nemohla být s Mikem ani chvíli 
    o samotě protože by do mě pořád hučela. No co zkusit to můžu 
    třeba se od naší poslední návštěvy změnila.napadlo mě.
    
    Dali jsme si oběd a potom následovala ta horší část dne 
   "Odpoledne s Kelly" 
   
   ,,Tak jo mami já už půjdu. 
     Ale Jenn počkej zapomněla jsi na Kelly. 
     Opravdu musí jít se mnou.
     No tak Jenn je ti jednadvacet tak můžeš vzít svojí mladší sestřenku
     s sebou.
     Dobrá ale jenom kvůli tobě.
     Díky zlato.
     A ještě něco. Večer tu nebude že ne? 
     Ne neboj. 
     Super." řekla jsem s nadšením. 
     
   ,,Kelly,nechceš se jít se mnou projít? 
     Jo dobře." 
      
     Vyšli jsme ven a už to začalo.
   ,,Tak kam půjdem!! Co se bude dít!! Co podniknem!
     Půjdem za Michaelem. Michael Jacksonem.
     jasně a já jsem princezna Diana." řekla a vyprskla smíchy. 
     Ale když zjistila že se nesměju tak se přestala smát.
   ,,No počkej to není vtip? 
     Já zavrtěla hlavou.  
     Aha. 
     
                           

     
    ,,Támhle to je Kelly poběž. 
      Cože?!
      Jo poběž!"
     
      Doběhli jsme k Mikovu krásnému domu.
     
   ,,Jsme tu. řekla jsem a koukla na kelly která stála jak sloup
     To...To je jeho dům!
     Jo to je jeho dům.
     Páni."
     
     Zazvonila jsem poprvé nikdo mi neotevřel.
     Zazvonila jsem podruhé a zase nikdo neotevřel.
     Chtěla jsem se otočit a odejít když v tom se otevřeli dveře
     a v nich stál Mike.
       
                                              
     
     ,,Ahoj Miku. řekla jsem a Mika objala. 
       A...Ahoj. Mikův pohled zůstal vyset na Kelly. 
       Pojdte dál. řekl Mike a já s Kelly jsme šli do vnitř. 
       Kelly šla do vnitř a vypadala že každou chvíli vyprskne smíchy. 
     
     ,,Proboha co to máš na hlavě!" vykřikla a měla na mysli Mikovo afro. 
       Kelly mohla by jsi tu na chvíli počkat. 
       Jo jasně. 
       A na nic řikám na nic tady nesahej." 
       
       Kelly si sedla a já s Mikem jsme šli do vedlejší místnosti. 
      
                                     
                                    
       
     ,,Miku promin Kelly ona je moje sestřenka a musela 
       jsem ji vzít s sebou.
       Jo to je v pohodě. 
       Vážně? 
       No jasně prosím tě když mi můj táta říká že mám nos
       jako bramboru tak malá holčička která se jednou zasměje mímu afru
       nebude problém.  
       Cože dělá!
       Mike jen kývl.
       To nemůže!!! Miku promin ale je to hnusný.
       To já vím a rád bych mu něco řekl ale.....
       Ale? 
       Ale nemůžu.
       Proč?!
       Protože se ho bojím.
       Bojíš! 
       On je úplně jiný než jakýkoli jiný táta je mu trapné mluvit
       o normálních věcech. Dokáže mluvit jen o penězích. A já se svými 
       bratry máme od něj přísně zakázáno mu říkat tati. 
       To je mi líto. 
       To nevadí už jsem si zvykl. 
       Počkej moment ano? 
       Jasně." řekl Mike a já šla za Kelly.
        
       Šla jsem za Kelly a ona řekla něco co bych od ní nečekala.
     ,,Jen?
       Ano Kelly?
       Mohla by si Mikovi říct že se mu omlouvám za to co jsem mu řekla?" 
       Musela jsem se nad tím usmát nic podobného jsem od ní totiš  
       za celých 12 let co je na světě neslyšela.
     ,,A proč mu to neřekneš sama. řekla jsem a usmála jsem se víc.
       MIku moc se ti omlouvám za to co jsem ti řekla." 
       Mike na ni chvíli jen tak koukal a potom se usmál.         
                                 
                                   
                                     

                                                    
                                     
                 
                ,,To je v pořádku tak ahoj Kelly
                  Ahoj Miku.        
                  
                 Já Mikovi naznačila aby ještě chvíli počkal. Mike jen kývl,
                 já se usmála a Kelly odvedla domů. 
               
                 U NÁS DOMA........ 
               
               ,,Jsme doma!" 
                 Kelly běžela za svojí mamou a ke mně  
                 přišla ta moje. 
               ,,Tak jaké to s Kelly bylo? 
                 Bylo to skvělé. Ale ted Se musím vrátit za Mikem. 
                 Ahoj Mami!" řekla jsem a zmizela ve dveřích
                  
              ,,Tady to je. řekla jsem zadýchaně když jsem byla na pláži. 
                Šla jsem do vnitř.
                Mike tam seděl. 

              ,,Aaaa tady jsi Jenn už jsem myslel že nepříjdeš!
                Tak to mě neznáš. řekla jsem s úsměvem 
                Miku víš napadlo mě....nechtěl by si jít k nám na večeři? 
                Půjdu moc rád. 
                
                S Mikem jsme šli k nám na večeři.
                 
                U NÁS DOMA......
               
                Když jsme přišli tak jsem MIka s mámou představila.
              ,,Ahoj ty budeš Michael moc ráda tě poznávám.
                Já vás taky." řekl Mike a naladil milý úsměv.             
                
                Potom jsme si sedli ke stolu a máma nám na stůl přinesla
                večeři. Při večeři si máma povídala s MIkem o jeho rodině 
                a jeho hudbě. Když jsme dojedli tak nám máma odnesla talíře.
                Mike potom už musel jít.
              ,,Už musím jít ale moc vám děkuji za večeři. 
                Není zač Miku. řekla má matka. 
                Tak ahoj MIku. 
                Ahoj Jenn." řekl MIke s úsměvem. 
                
               Přemýšlela jsem o tom že bych se k Mikovi možná mohla 
               nastěhovat. Ale co řeknu mámě to nemůžu udělat. A navíc 
               se ještě musím dohodnout s MIkem. napadlo mě. 
               
               Šla jsem to mámě tedy říct. 
             ,,Mami?
               Ano broučku? 
               Víš já nevím jak ti to říct....nechci aby to vyznělo něják 
               špatně ale...no mohla bych se k Mikovi nastěhovat?
               Jistě.
               Vážně?
               Když se s Mikem domluvíš.
               Dobře.Díky mami mám tě ráda. řekla jsem a šla spát.